aneb střípky z historie Eureky a setkávání zrakově postižených příznivců výpočetní techniky s úpravou pro nevidomé při Tmavomodrých festivalech.
Jak to vlastně všechno začalo?
Rok po roce: 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011
Malé shrnutíPřed rokem 1991 u nás komerční výpočetní technika pro nevidomé prakticky neexistovala. Štěstí měla snad jen hrstka nevidomých programátorů, kteří se jejím vývojem de facto zabývali a několik šťastlivců, kteří se dostali například k přístroji na zpracování textu s dvacetiznakovým brailským řádkem, jmenoval se VersaBraille.
V druhé polovině roku 1989 však kontaktovala australská firma Robotron jednoho z mála legálních dovozců výpočetní techniky u nás - Státní podnik Kancelářské stroje - s nabídkou na prodej speciálního zápisníku pro nevidomé Eureka A4. V brněnské pobočce Kancelářských strojů byl průzkumem trhu v tehdejším Československu pověřen pan Josef Jirsenský. Ten průběžně, zatím jen nezávisle, sondoval u odborné veřejnosti - ředitelů a učitelů škol - i potencionálních uživatelů, tedy samotných nevidomých, zda by o podobné zařízení měli vůbec zájem.
Tato sondáž dopadla velice úspěšně, takže na jaře roku 1990 se firma Robotron obrátila na PhDr. Rudolfa Volejníka s požadavky na překlad všech komunikačních hlášek počítače; překlad návodu k obsluze Eureky; vyhotovení předloh tohoto návodu ve zvukové i černotiskové podobě a poradenství v několika aspektech chodu počítače. Více se dozvíte na stránce podíl PhDr. Volejníka na počeštění Eureky A4. Jak mi jistě potvrdí všichni pozdější uživatelé Eureky, tak se pan Volejník těchto úkolů, i přes veškerá úskalí s tím spojená, zhostil velice dobře.
V průběhu října a listopadu 1990 pak probíhaly další prezentace Eureky na Měnínské bráně, na Střední škole pro nevidomé, na prezentaci v hotelu International a také na Brněnském výstavišti, kde Eureka získala zlatou medaili strojírenského veletrhu. Eureku, stále ještě v anglické verzi, na všech těchto akcích předváděl Aleš Moravec.
Eureka A4 velice oslovila v podstatě všechny, jimž byla představena. A není divu, neboť se jednalo o unikátní elektronické zařízení pro nevidomé s braillskou klávesnicí, hlasovým výstupem a mnoha užitečnými funkcemi pro běžné i pracovní využití nevidomými osobami. Koneckonců, posuďte sami: popis Eureky A4.
Proto už 29. října podepsal ředitel národního podniku Kancelářské stroje na Radnické ulici objednávku prvních 250 kusů tohoto zápisníku. Samozřejmě s podmínkou, že bude dodán v české verzi.
Koncem ledna roku 1991 byla do tehdejšího Československa dovezena první zásilka česky mluvících Eurek a koncem března začal jejich oficiální prodej. Zajišťovaly jej Kancelářské stroje Brno. Původní cena byla stanovena na téměř 59 000 Kčs. I přes tuto horentní částku bylo uživatelům už 12. března prodáno 15 kusů tohoto malého zázraku.
Dne 27. července 1991 převzala prodej Eurek firma TechRentals. Původní cena byla přehodnocena a Eureka se začala prodávat za 40 000 Kčs.
V září 1991 založil Josef Konečný při základní organizaci Společnosti nevidomých a slabozrakých Brno - jih první Eureka - klub v Československu. Jeho cílem bylo předávání zkušeností při práci s Eurekou, její popularizace a později i výuka její obsluhy. O rok později byl založen podobný klub i v Praze a o další rok později také v Žilině.
Dne 9. listopadu 1991 pak uspořádal tento Eureka - klub, jako doprovodnou akci Tmavomodrého festivalu, první setkání uživatelů a příznivců Eureky, které bylo zakončené tiskovou konferencí. Na závěr hudební přehlídky Tmavomodrého festivalu byly předány 4 Eureky školám v Brně, Litovli, Opavě a Levoči.
Koncem roku 1991 pak proběhl první víkendový kurs práce s Eurekou v Olešnici. Pořádal jej tehdejší brněnský Tyfloservis pod vedením Františka Ficiána. Výuku na něm vedl ing. Vladimír Jareš, kterému příležitostně sekundovali Josefové Konečný a Tesař.
Začátkem roku byl zahájen v brněnském Eureka - klubu první kurz programování na Eurece, který vedla RNDr. Hana Bubeníčková.
V tomto roce byl rovněž zahájen provoz Digitalizačního střediska České unie nevidomých a slabozrakých, takže se možnost využití Eureky rozšířila i o možnost čtení digitalizovaných textů, které byly zasílány uživatelům Eurek na disketách.
V září jsme pak, opět u příležitosti konání Tmavomodrého festivalu, uspořádali druhé setkání příznivců Eureky. Na programu už bylo, kromě výměny zkušeností, také vyhlášení výsledků prvního ročníku soutěže ve využití Eureky, kterou jsme při této příležitosti zorganizovali. Soutěžilo se v kategoriích:
Soutěže se zúčastnilo kolem 20 soutěžících ve všech čtyřech kategoriích.
V Brně, v Praze a Olomouci pokračovaly kurzy programování na Eurece pod vedním RNDr. Hany Bubeníčkové.
Byla založena a zahájila provoz modemové centrály BBS Braillnet (BBS = Buletin Board System). Tím našla své uplatnění i funkce Eureky, která se jmenuje "komunikace". Díky zabudovanému modemu, kterým Eureka disponovala už před dvaceti lety, bylo možné využít i tento komunikační kanál. Prostřednictvím telefonního modemu bylo možné přes telefonní linku propojit například také dvě Eureky na dálku a, svým způsobem chatovat, případně si posílat různé soubory. Největším problémem tehdy bylo paradoxně vlastní připojení k telefonní síti, neboť Eureka byla vybavena dnes již běžnými konektory typu RJ, zatímco k naší telefonní síti jsme se připojovali mnohdy ještě dráty uchycovanými pod šroubky, nebo - v lepším případě - čtyřkontaktními vidlicemi.
V roce 1993 se Tmavomodrý festival konal naposledy v podzimních měsících a byl koncipován pouze jako odborný seminář očních lékařů a pedagogů na téma "integrace nevidomých a slabozrakých dětí", kde se Eureka představila odborné veřejnosti. Tohoto semináře jsme se zúčastnili jen jako hosté.
Konání Tmavomodrých festivalů se přesunula do jarních měsíců a od té doby probíhají vždy v polovině měsíce května. Na tento ročník setkání eurekářů přijel také ing. Milan Hudeček (tvůrce Eureky) a přivezl s sebou i prezidenta Světové unie nevidomých, pana Davida Blytha. Společně nám pak představili a předvedli první autonomní čtecí zařízení pro nevidomé Sunrise.
Na závěr této prezentace pak proběhlo vyhodnocení druhého ročníku soutěže ve využívání Eureky. K původním čtyřem, před dvěma roky vyhlášeným kategoriím, přibyla ještě další kategorie
Hudební tvorba byla rozdělena na kategorie:
Soutěže se zúčastnilo tentokrát celkem 21 osob, z nichž některé soutěžily i ve více kategoriích.
V tomto roce se začaly bouřlivě rozvíjet hlasové výstupy a zpřístupňovat práce na standardních počítačích. Tato skutečnost pak v následujících letech výrazně zasáhla do náplně doprovodných akcí Tmavomodrého festivalu.
Osobní počítače se podařilo prosadit jako kompenzační pomůcku, na kterou bylo možné požádat o příspěvek na úřadech. Díky tomu se také počet jejich dodavatelů, ale hlavně uživatelů, začal značně rozšiřovat. Proto brněnský Eureka - klub při příležitosti konání Tmavomodrého festivalu 1995 uspořádal první výstavu kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky pro uživatele se zrakovým postižením. Na ní se prezentovalo celkem 7 vystavovatelů Byly to tyto firmy:
Nedílnou součástí těchto výstav však nadále zůstávají tradiční sobotní tematicky zaměřené přednášky a prezentace. Programovou náplní přednášky tohoto ročníku byla:
Na závěr přednášek byly vyhlášeny výsledky třetího a zároveň posledního ročníku soutěže ve využití Eureky.
Tmavomodrého festivalu se zúčastnilo už 11 vystavovatelů, kteří nám představili nové možnosti řešení přístupnosti stolních i přenosných počítačů pro nevidomé ve vztahu k bouřlivě se rozvíjejícímu hardwarovému i softwarovému trhu s počítači. K vystavovatelům z první výstavy přibyly nově:
Z novinek nám byla představena mladší sestra a nástupkyně Eureky, jejímž tvůrcem byl rovněž ing. Milan Hudeček, který jí dal jméno Aria. Ta byla o dvě třetiny lehčí i menší než Eureka, byla také o něco výkonnější, avšak byla ochuzena o některé oblíbené funkce. Přesto si i tahle pomůcka u nás našla v průběhu následujících let více než 400 uživatelů. Jejímu představení, ještě v anglické verzi, byla věnována celá přednášková část výstavy. Nástupem Arie byla ukončena výroba a dovoz Eureky. Za uplynulých šest let se jich prodalo něco přes 600, z toho přibližně 200 na Slovensku a zbývajících cca 400 v Čechách a na Moravě.
Z dalších novinek se zde objevil mluvící kompas od firmy Robotron, firma Galop oficiálně představila tuzemský zápisník Gin a objevil se i širší sortiment kamerových lup.
Dne 30. 9. 1996 byla zaregistrována doména braillnet.cz, první doména zabývající se problematikou zdravotně postižených osob. Nevidomí, navzdory handicapu, který staví překážky v přístupu k informacím, byli mezi skupinami zdravotně postižených první, kteří začali dobývat svět internetu. Tím dochází k dalším možnostem využití a zlepšení přístupu k informacím s pomocí výpočetní techniky.
Od roku 1996 se prakticky ustálil počet vystavovatelů. Elvos, GALOP, Hegrsoft, RosaSOFT (resp. Patrik Pospíšil, někdy pod hlavičkou Rosasoftu, jindy pod svým jménem), Spektra, Sagitta a Tyflopomůcky Olomouc se od té doby našich výstav účastní dodnes. Sortiment všech firem je tématicky v podstatě stejný. Zjednodušeně řečeno stolní i přenosné počítače s hlasovým výstupem, se softwarovými lupami pro slabozraké, braillské řádky, zápisníky, kamerové lupy. Liší se fakticky jen v detailech: v typech hlasových odčítačů a syntéz, softwarových lup, verzemi programů, typy kamerových lup propojitelných s PC a podobně. Proto se nadále budeme zmiňovat spíš jen o novinkách a zajímavých hostech.
V přednáškové části doprovodné akce výstavy pak byla na programu tato témata:
Výstavy se zúčastnily všichni již dobře známí dodavatelé (s výjimkou Hegrsoftu), kteří s sebou přivezli nejnovější sestavy a aktualizované odečítače. Zásadní změnou v oblasti digitálních pomůcek na bázi osobních počítačů je přechod na operační systém Windows 95/98. Jako novinka je na trh uváděna například čtečka textů známá pod označením „Bizon" a program pro podporu práce s přehrávačem CD od pražské Spektry. U všech firem je patrný posun v nárocích na hardware, takže se pomalu stávají standardem počítače vybavené procesorem Pentium 200 MMX, RAM 32 MB a HD 2,5 GB.
V tomto roce jsme, tak trošku mimo hlavní téma, pozvali také zástupce prostějovské firmy Aura Trade, kteří nám přivezli na ukázku i vyzkoušení digitální diktafony a organizéry, jež byly prvními pionýry v nástupu digitálního záznamu zvuku, a které postupem času zcela vytlačily z trhu ty dosud používané kazetové.
V přednáškové části dominovalo téma Internet. Svaťa Ondra nás informoval o všech dostupných možnostech jeho využití a Zdeněk Bajtl nám v praxi ukázal, že s internetem je možné opravdu pracovat i bez použití zraku a to v operačních systémech DOS i Windows. Při ukázce práce s elektronickou poštou jsme odeslali pozdravný e-mail také Milanu Hudečkovi do Austrálie, protože se nám podařilo zajistit skutečné připojení k internetu přes telefonní linku Bílého domu.
Na závěr přednášek nám Radek Seifert blíže představil středisko Tereza - centrum pro podporu vysokoškolského studia při FJFI ČVUT v Praze. Na ukázku přinesl také plastické grafy a obrazce vytvořené na fuseru, kteréžto zařízení u nás bylo v té době ještě neznámé.
Tento rok jsme poprvé vydali a všem zájemcům věnovali "festivalovou" disketu s nahranými informacemi o internetu, i o vystavovatelských firmách.
Také v tomto roce se výstavy výpočetní techniky zúčastnily všechny osvědčené firmy, které se problematikou jejich úprav pro nevidomé a slabozraké u nás zabývají. V softwarové ani hardwarové oblasti se neobjevila žádná převratná novinka. Za zmínku stojí snad jen možnost pořízení externích zařízení pro Arii, jimiž jsou externí PC klávesnice, externí disketová mechanika a externí harddisk.
V tomto roce také poprvé vítaly návštěvníky Tmavomodrého festivalu před budovou Bílého domu vodicí pejsci a jejich výcvikáři z pražského Střediska výcviku vodicích psů, kteří jsou od této doby našimi milými hosty dodnes.
V části věnované přednáškám jsme se mohli dozvědět spoustu užitečných informací a diskutovat s provozovateli Braillnetu. Toto setkání se podobalo spíš besedě, kterou řídila a koordinovala Hanka Bubeníčková. Od účastníků besedy - Svatoslava Ondry, Zdeňka Bajtla, Michala Rudy a Ludmily Pavlovské jsme se dozvěděli spoustu informací o strategii poskytování internetového připojení, o jeho technickém zabezpečení, o přípravě časopisů Zora a Můžeš pro možnost jejich získávání z webového rozhraní, o možnostech a způsobech získávání digitalizovaných knih a časopisů přímo od nakladatelů a řadu dalších. Nejzajímavější však byla zřejmě informace o založení diskusní konference "Pavlač" a zasilatelských konferencí, díky nimž si od této doby necháváme posílat do svých e-maillových schránek aktuální zprávy ČTK, případně časopisy Respekt, 100+1 a Zoru. V průběhu dalších let k nim pak přibyla ještě řada dalších titulů. Majitelé Eurek mohli stále ještě využívat možnost stahování digitalizovaných knih přes BBS, avšak osoby, které již přešly zcela na práci s PC - a těch už byla v této době většina - mohly začít využívat jejich stahování přes FTP, nebo přímo přes webové rozhraní. Není proto divu, že zde padala spousta dotazů a námětů, které protáhly tuto besedu na 4 hodiny.
I po přelomu tisíciletí pokračují výstavy speciální výpočetní techniky pro nevidomé v nezměněné podobě. Osvědčení dodavatelé těchto zařízení nám, mimo své standardní sortimenty, jako novinky tohoto roku představili například nový dívčí hlas Iva s nímž k nám do Brna přijela firma Galop. Další její novinkou byl také odečítač JAWS, konečně už v české lokalizaci. Také firma BrailleTech Jindry Hegra představila nový odečítač OutSpoken se zabudovanou češtinou. Oba tyto odečítače jsou zároveň i ovladači pro braillské řádky.
Spektra nám jako novinku představila zbrusu novou kamerovou lupu Twinkle a u stánku Elvosu jsme měli příležitost se, vedle jejich tradičního sortimentu, seznámit se s novými funkcemi stále více se vyvíjejícího odečítače WinMonitor.
Pražská firma Merit, která hostovala na stánku Elvosu, nám předvedla program OBR pro převod naskenovaného braillského tisku do digitální podoby a braillskou tiskárnu Everest 4x4 PRO, umožňující čtyřstránkový braillský tisk. Velice zajímavý byl také víceúčelový elektronický slepecký psací stroj pro zápis šesti i osmibodu s názvem MountBatten Brailler, který je možné propojit s počítačem, PC klávesnicí, či tiskárnou, od australské firmy Quantum Technology.
Firma TR Instruments, kterou znáte spíš pod jejím původním názvem TechRentals, zajistila naprogramování několika her a databáze pro Arii, které pak bezplatně poskytla všem svým klientům - uživatelům tohoto zápisníku.
V přednáškové části jsme se pak zblízka podívali na možnosti hlasových výstupů outSPOKEN a JAWS, které předváděly Jindra Hegr a Zdeněk Bajtl.
Organizaci doprovodných akcí Tmavomodrého festivalu v tomto roce oficiálně přebírá nově zřízená obecně prospěšná společnost Tyflocentrum Brno, o.p.s., která v tomto roce zahájila svou činnost. Jako novinky výstavy výpočetní techniky s úpravou pro nevidomé 2001 nám byly představeny například:
Ostatní firmy - Elvos, Merit a Donát - přivezly nejnovější verze používaných softwarů. Firma TR Instruments zde už nevystavovala, ale jejich technik se naší akce zúčastnil alespoň proto, aby v případě zájmu mohl poskytnout servisní služby jejich klientům. Podruhé nás také navštívili pracovníci firmy AURA TRADE, aby nám představili nové typy digitálních diktafonů a organizérů americké firmy Voice It Worldwide Inc. Prostor na výstavě jsme poskytli také Slepeckému muzeu, které zde mělo umístěnu svou vitrínu se vzácnými exponáty.
V přednáškové části pak jednotlivé firmy v padesátiminutových blocích prezentovaly své nejzajímavější produkty a odpovídaly na dotazy návštěvníků.
Od tohoto ročníku jsou výstavy (zatím sice jen fotograficky) dokumentovány a můžeme si je kdykoliv připomenout na webových stránkách společnosti TyfloCentrum Brno, o.p.s. v sekci Tmavomodré festivaly.
I tentokrátt se výstavy zúčastnily již známé firmy Brailletech, Elvos, Galop, Spektra a TR-instruments, a nově také pražská firma Proxima. Mezi novinky tohoto ročníku můžeme zařadit například:
Olomoucké Tyflopomůcky nabízely k prodeji jako novinky nové teleskopické hole a čtečku čárových kódů. TR Instruments nabídl zájemcům opět servis Arií a Technické muzeum Brno zde vystavovalo předměty, které dokumentují Počátky vývoje výpočetní techniky pro nevidomé u nás.
Brněnské TyfloCentrum připravilo, mimo této akce, při příležitosti otevření nové cvičné kuchyně pro nevidomé ještě "Den otevřených dveří" ve svém sídle na Chaloupkově ulici.
Přednášky, které doposud vždy probíhaly souběžně s výstavou, jsme si pro tentokrát odpustili, protože jsme měli na odpolední hodiny připravenu jinou akci. Bylo jí první setkání Fandů, tedy členů stejně se jmenující diskusní konference. Toto setkání proběhlo v sále Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a zúčastnilo se jej 27 osob z celé České republiky.
Fandové si po úvodním představení mohli poprvé zkusit jak se dá pracovat s handheldem, vybaveným mluvícím software, který umožňuje jeho obsluhu i nevidomému uživateli, včetně možnosti využití GPS navigace. Tuto možnost nabídl Patrik Pospíšil.
Marek Susčík zase předvedl, jak je možné přenášet data mezi notebookem a mobilním telefonem, tehdy ještě neozvučeným. Zájemci si také mohli na vlastní kůži zkusit jak funguje tzv. virtuální realita a vyzkoušet si jak se tvoří a jak se pracuje s "hybridní" knihou, kteréžto ukázky pro nás připravili pracovníci již zmíněné fakulty.
Tmavomodrý festival 2002 na webu brněnského TyfloCentra.
Ani tentokrát se složení vystavujících firem nijak nelišilo od minulých ročníků. BrailleTech, Elvos, GALOP, Proxima, Spektra a RosaSOFT opět přivezli to nejlepší, co se jim podařilo za uplynulý rok vytvořit. Mezi novinky by bylo možné tentokrát zařadit například:
Z oblasti software by to pak byla možnost kompletní reinstalace software počítače bez nutnosti zrakové kontroly.
Mimo hlavní téma výstavy zde bylo možné zhlédnout už potřetí (a naposled) výstavku Slepeckého muzea, vystavující například prstýnek se zabudovaným indikátorem světla, dekorativní ladičku, logaritmické pravítko, nebo jednořádkový psací strojek, který používal pro zapisování svých poznámek Karel Emanuel Macan. Tato výstavka byla koncipována jako upoutávka a pozvánka na slavnostní otevření Oddělení pro slepeckou historii Technického muzea města Brna, které proběhlo následně na počátku června téhož roku.
Poprvé se zde objevila také prodejní výstavka Rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina, které nabízelo keramické a košíkářské výrobky jejich klientů. Ing. Žaža pak umožnil zájemcům si vyzkoušet jím vyrobený ultrazvukový detektor překážek, který nazval "Tyflosonar". Pomůcka se však neujala.
Hlavními tématy přednášek bylo:
Tyto přednášky probíhaly takříkajíc na ostro a to díky rychlému připojení k internetu přes kabelovou síť, již nám umožnila využít tamější střední zdravotnická škola.
Po ukončení festivalu byly zájemcům odeslány kompletní digitalizované katalogy všech zúčastněných firem.
Tmavomodrý festival 2003 na webu brněnského TyfloCentra.
Také tento ročník výstavy přinesl řadu aktualizací prakticky u všech používaných programů. Koneckonců v oblasti výpočetní techniky a elektroniky obecně to dnes už ani jinak nejde. Jako novinky tohoto ročníku je možno uvést například:
Tento ročník byl ve znamení úsvitu přístupnosti mobilního telefonování Poprvé se nám zde představil „mluvící“ mobilní telefon u nás. Byl to Sony Ericsson P900, opatřený mluvícím software RPT firmy RosaSOFT. Nešlo tedy o odečítač displeje, který ozvučuje zabudované funkce telefonu, ale o samostatnou mluvící aplikaci, která sama o sobě obsahovala všechny potřebné funkce nutné pro mobilní telefonování, tedy:
Novinkou bylo také mobilní zařízení s označením Alva MPO (Mobile Phone Organizer) od nizozemské firmy Alva, prezentované firmou Brailetech. Jednalo se o mobil a zápisník s braillskou klávesnicí a 20-ti znakový braillský displej v jednom. Bohužel však nebyl lokalizován do češtiny a na našem trhu se, pravděpodobně nejen díky tomu, také nikdy neujal.
Přednášky pak byly zaměřeny z části na prezentaci obou výše zmiňovaných zápisníků MPO a Pac Mate a z části na prezentaci paměťových i harddiskových médií a přehrávačů, jejichž nepřebernou škálu nám přivezli ukázat zástupci firmy Soural Computer.
Na závěr setkání jsme zájemcům rozdali hned 2 CD s informacemi o vystavovatelích, vystavovaných exponátech, kontakty a časově limitovanými softwary k vyzkoušení. Druhé CD obsahovalo přehled USB flash pamětí a MP3 přehravačů nabízených firmou Soural Computer.
Tmavomodrý festival 2004 na webu brněnského TyfloCentra.
V tomto roce se poprvé objevil česky mluvící „symbianový“ mobilní telefon Nokia 6600 ozvučený programem Mobile Speak. Tento program už pracoval jako skutečný odečítač displeje a zpřístupňoval tak běžné prostředí telefonu, prakticky se všemi jeho možnostmi.
Druhou novinkou byl také zápisník EasyLink. Jedná se v podstatě o zařízení s braillskou klávesnici, které přes Bluetooth lze spojit s PDA vybaveným mluvícím software. V pozdějších verzích ji pak bylo možné použít i pro snazší ovládání a psaní na tzv. „chytrých“ mobilních telefonech, což jsou mobilní telefony vybavené operačním systémem Symbian nebo Windows for mobile.
Přednášky pak byly rozděleny do dvou bloků:
Tmavomodrý festival 2005 na webu brněnského TyfloCentra.
Vedle ostřílených firem Brailetech, ELVOS, GALOP a Spektra se zde nově objevil název Adaptech. Šlo však jen o změnu názvu firmy, která se dříve jmenovala Proxima. Oželet jsme pro tentokrát museli naše čtyřnohé průvodce s jejich cvičiteli z Prahy, kterým příjezd do Brna zhatila hromadná havárie na dálnici. Jejich auto však naštěstí nebylo přímým účastníkem této nehody. Na tomto ročníku se svými výrobky poprvé pochlubil i HapAteliér brněnského TyfloCentra se svou prodejní výstavkou.
Kromě nejnovějších verzí již běžně používaných programů a zařízení se zde neobjevila žádná převratná novinka. Přednášky byly rozděleny tentokrát hned do tří bloků:
Celý průběh přednášek byl v tomto roce poprvé nahráván do formátu mp3 a po úpravách umístěn na www.centrumpronevidome.cz/tmf.
Tmavomodrý festival 2006 na webu brněnského TyfloCentra.
Ani tentokrát se v oblasti stolních počítačů, kromě nových verzí obecně používaných programů neobjevila žádná převratná novinka. Snad by stálo za to se zmínit alespoň o programu Pocket Hal pro ozvučení PDA a Smart Hal pro ozvučení mobilních telefonů prezentovaných firmou Adaptech, ale ani jeden z uvedených programů návštěvníky příliš nepřesvědčil.
Zajímavé bylo představení zápisníku Gin, obohaceného o SD kartovou mechaniku, nebo elektronický braillský psací stroj Eurotype.
Sortiment speciálních pomůcek jsme si mohli výjimečně prohlédnout v pátek i na stánku brněnského Tyfloservisu. K vidění zde byly: doplňkové pomůcky pro slabozraké, seniory i hluchoslepé. Namátkou vyberme například:
Také Olomoucké Tyflopomůcky pro nás přivezli novinku. Byly jí digitální záznamníky Olympus s českým hlasovým průvodcem. Našimi hosty byli i zástupci firmy Olympus, kteří zájemcům ochotně vysvětlovali obsluhu těchto zařízení.
S ukázkami prací svých klientů se vedle Rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Praha - Dědina přijeli pochlubit také představitelé Střední školy Aloise Klára v Praze - Krči.
Hlavními taháky byly ukázky a prezentace GPS navigačních systémů pro nevidomé, které nám v přednáškové části přibližovali:
Zajímavé snad bylo, alespoň pro některé posluchače, i malé nahlédnutí do historie hlasových syntéz, které si pro ně připravil Josef Konečný.
Přednáškovou část završili Vráťa Bareš, který nás seznámil s výsledky srovnání OCR programů a Libor Doušek, jež nastínil funkčnost WinMonitoru s OS Windows Vista.
Tmavomodrý festival 2007 na webu brněnského TyfloCentra.
Mezi novinky tohoto ročníku můžeme zcela jistě zařadit například:
Vedle pražského Střediska výcviku vodicích psů SONS se tentokrát poprvé představilo i Škola výcviku vodicích psů Milana Dvořáka z Adamova, která se také stala členem Mezinárodní federace škol vodicích psů a tak splnila podmínku pro účast na výstavě Tmavomodrého festivalu.
V přednáškové části jsme se Zdeňkem Bajtlem oslavili patnácté výročí založení knihovny digitalizovaných dokumentů. Tato knihovna již obsahuje téměř 10 tisíc titulů, 60 periodik a má skoro tisícovku registrovaných uživatelů.
Ve druhé sekci jsme se blíže seznámili s novým, výše uvedeným braillským řádkem Alva BC640. Třešničkou na dortu pak byla ukázka speciální bílé hole, která po propojení s PDA či chytrým mobilním telefonem má sloužit jako navigátor v interiérech budov. Tuto novinku nám předvedli zástupci brněnské firmy WebProgress.
Na závěr tradičního sobotního programu pak proběhl první ročník soutěže pro nevidomé v ovládání počítače bez kontroly zrakem, který jsme nazvali k uctění památky naší zesnulé kolegyně, Memoriál Zdeňky Vernarské.
Tmavomodrý festival 2008 na webu brněnského TyfloCentra.
Tmavomodrý festival je velice navštěvovanou akcí, takže v poměrně stísněných prostorách předsálí sálu Břetislava Bakaly, kde probíhají výstavy výpočetní techniky s úpravou pro nevidomé bývá vždy velice plno. Proto jsme navázali spolupráci se sousedící poliklinikou, která je s tímto předsálím přímo propojena dveřmi. Pro prezentace některých firem jsme využili části jejich vestibulu, čímž se původně stísněný prostor přece jen trošku otevřel, provzdušnil a prosvětlil. Prvními obyvateli těchto prostor byli firmy Spektra - jako novinku nám nabídli ZoomText na USB - a ACE Design, mezi jejichž největší novinku patřila ukázka ovládání počítače hlasem s využitím hlasového ovládání MyVoice v kombinaci s WinMonitorem. K novinkám můžeme počítat také nové hlasové výstupy Eliška a Zuzana.
Přednášky se pak nesly ve znamení mobility:
Na závěr pak proběhl druhý ročník "Memoriálu Zdeňky Vernarské".
Tmavomodrý festival 2009 na webu brněnského TyfloCentra.
Ani tento rok nepřinesl v oblasti stolních čtecích zařízení žádnou závratnou novinku, pokud mezi ně nechceme počítat například nové verze speciálních programů britské firmy Dolphin představené Adaptechem, asistenční program Dolphin Guide pro snadnou práci s PC, prezentovaný Spektrou, nebo program WebText pro usnadnění přístupu k informacím na webových stránkách od ACE Designu.
Zajímavější pak byla praktická ukázka, v předchozím roce teoreticky avizovaného, programu Beletrik pro čtení elektronických knih v mobilních telefonech a práce s dotykovým telefonem, tak, jak jejich obsluhu, alespoň prozatím, vyřešil pomocí drobných mechanických úprav a programu PST Patrik Pospíšil.
O všech výše uvedených novinkách jsme se mohli dozvědět víc i v přednáškové části výstavy. Ta byla navíc doplněna ještě o ukázky dosavadních výsledků a funkčního vzorku orientačního systému "Ven ze tmy", s jehož základní myšlenkou nás přijeli seznámit JUDr. Donát a ing. Vonásek. Také tentokrát jsme na závěr přednáškové části drželi palce finalistům třetího ročníku "Memoriálu Zdeňky Vernarské".
Příjemným překvapením pro návštěvníky byla prezentace firmy Galop, která využila opět rozšířené prostory ve vestibulu sousední polikliniky. V tomto "tichém" zákoutí tentokrát neprezentovali celý svůj sortiment, ale pro své návštěvníky připravili malé občerstvení. Při klidném posezení si pak osvěžení klienti mohli prohlédnout a vyzkoušet několik nejnovějších typů ozvučených mobilních telefonů, případně se jim dostalo technické pomoci, například s aktualizací MobileSpeaku, instalací Beletriku a podobně.
V tomto roce se také poprvé zúčastnili koncertu žáci vídeňského BBI v rámci naplňování projektů příhraniční spolupráce s Rakouskem Ani nevidomé hranice nerozděluje.
Tmavomodrý festival 2010 na webu brněnského TyfloCentra.
Rok 2011 je dvacátým jubilejním rokem setkávání příznivců výpočetní techniky s úpravou pro zrakově postižené uživatele. Stejně jako v mnoha letech minulých se tohoto setkání jako vystavovatelé zúčastňili zástupci zaběhaných firem Adaptech, ACE Design, Elvos, Galop, Sagitta a Spektra. Většinou s sebou přivezli veškerý svůj sortiment „mluvících“ počítačů i notebooků s nejnovějšími aktualizacemi, kamerové stolní i kapesní zvětšovací lupy, mobilní telefony a PDA zařízení, braillské řádky všech typů, klasické optické pomůcky atd. GALOP zůstal u své loňské myšlenky a pro své návštěvníky připravil malý rautík.
Také Tyflopomůcky Olomouc nabídly k zakoupení celou řadu pomůcek každodenní potřeby. Stejně tak byo možné si zakoupit výrobek z HapAteliéru Tyflocentra Brno, košíkářské výrobky z Dědiny nebo novou knihu "Humorné příběhy 2 aneb Když človíček blázní", či básnickou sbírku "Hledání a snění", nevidomého autora Jiřího Maršálka. Obě knihy obsahují také CD se zvukovou podobou obou knih. Nechyběly ani prezentace škol pro výcvik vodicích psů SONS Praha a školy Milana Dvořáka z Adamova.
V přednáškové části jubilejního dvacátého setkání zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky jsme si krátce připoměli toto výročí, jednotlivé firmy nás ve čtvrthodinových upoutávkách lákaly k návštěvám svých stánků, například na program Knihomol, či možnost přenosu dat z programu Asistent. Proběhlo také finále čtvrtého ročníku Memoriálu Zdeňky Vernarské.
Hlavním tahákem pro návštěvníky však jistě bylo představení novinek z oblasti ozvučených mobilních telefonů pracujících na platformě Android a informace i praktické ukázky práce s produkty firmy Apple, s použitím v nich zabudovaných hlasových výstupů.
Tmavomodrý festival 2011 na webu brněnského TyfloCentra.
V průběhu uplynulých dvaceti let se výstav výpočetní techniky s úpravou pro nevidomé při Tmavomodrých festivalech a následných doprovodných programů zúčastnilo celkem 34 vystavovatelů. Nejčastějšími vystavovateli u nás za tu dobu byly:
Dále v průběhu konání výstav při Tmavomodrém festivalu vystavovaly tyto firmy:
Výstavu pomůcek pravidelně nebo při různých příležitostech doplňují svými prezentacemi tyto organizace:
výtvarně a řemeslně zaměřené dílny pro zrakově postižené:
venkovní prezentace škol vodicích psů, které jsou členy Mezinárodní federace škol vodicích psů:
Již z uvedeného přehledu je vidět, že našimi hosty nebyli vždy jen zástupci firem, které se věnují výhradně výpočetní technice pro zrakově postižené osoby. Naší snahou vždy bylo vás nejen seznamovat s nejnovějšími trendy vývoje této techniky, ale, mimo to, jsme vám chtěli přinést i něco navíc, i když to ne vždy přímo souviselo s kompenzačními pomůckami a výpočetní technikou. Tak jsme vám mohli, zpravidla jako první, průběžně nabídnout například seznámení:
A v tomto trendu bychom rádi vytrvali do té doby, dokud nám vy, naši milí návštěvníci, budete zachovávat svou přízeň a budete ochotni za námi do Brna jezdit.
Na závěr bych chtěl touto cestou poděkovat:
U příležitosti dvacátého výročí setkávání zrakově postižených příznivců výpočetní techniky
zpracoval v roce 2011 Josef Konečný